Duben 2016

Zkouším to zas a znova

17. dubna 2016 v 10:10 | Sheilene |  Diary

Dnes vám podrobněji popíšu dráhu svého blogování a jak jsem se k tomu vlastně vůbec dostala. Bloguji tedy od svých 12-ti let a to díky mé (tehdy nové) kamarádce, která se mi brzy vstala jakýmsi "vzorem". Měla jsem ji ráda, ale časem jsem si uvědomila, že má i své chyby a nikdo není dokonalý. Založila jsem si tedy svůj 1. blog, který byl jakýmsi mým deníčkem a shrnutím všeho, o co jsem se zajímala. Z počátku jsem přidávala spoustu obrázků a jen seděla a sledovala čísla zvyšující se s počtem návštěv a byla nadšená z každého komentáře. Prošla jsem si obdobím, kdy jsem přidávala děsivé obrázky, roztomilé picty a v textu měla spoustu smajlíčků, které jsem okoukala z různých "sladkých" blogů holčiček podobného věku. Pořádala jsem spoustu soutěží o diplomky (jistě znáte), kterých se neúčastnilo tolik lidí, jak jsem očekávala. Je pravda, že jsem nebyla zběhlá v photoshopu a ani po 8 letech v něm nijak zvlášť nevynikám. Ale už jsem schopná vytvořit aspoň něco, čemu se dá říkat dessign. :D
Jednoho dne jsem se rozhodla, že založím blog věnovaný pouze zvířátkům. V té době jsem ještě chovala morčata a pod rukama mi jich prošlo celkem 7, z čehož jsem 2 měla až do jejich konce. Časem jsem se dohodla s kámoškou, že bude blogovat se mnou, ale nikdy nepřidala jediný článek. Můj druhý blog jsem neměla tolik ráda jako první, takže jsem se mu tolik nevěnovala a časem se s ním přestala zabývat úplně.
Dále jsem založila třetí blog se svojí druhou kámoškou z dětství. Měl být také věnovaný zvířatům a vtípkům. Ta sice něco málo přidala, ale byl to jen takový záchvěv ze začátku. Blog zůstal brzy jen na mě, skoro nikdo ho nenavštvěvoval a po čase jsem to s ním skoncovala.

April Diary #1

2. dubna 2016 v 19:42 | Sheilene |  Diary

Vracím se k vám s dalším deníčkem. Konečně jsem na praxi v jiném důchoďáku, kde na mě nečaká paní alá ležící mrtvola, ale poměrně čilí důchodci. To se pracuje hned jinak, když vám po ráno děda vypraví sprosté vtipy a občas máte možnost se pomazlit s rozkošným králíčkem. Nikdo nás tam zatím nehoní a pokud svou práci zvládneme, nenabalují nám další, jen aby se oni sami mohli flákat, což velmi oceňuji.
Co se týče mého potkaního pacienta, tak po dvou týdnech užívání antibiotik se nic moc nezlepšilo. Kromě zmenšení rány po odstranění odumřelé tkáně nedošlo k žádnému zlepšení. Stále má poměrně hlubokou dutinu, ve které se tvoří hnis. Čistím mu ji 3x denně a nechápu, jak se mu tam může toho tolik přes noc nadělit. O to horší je, že si to nechá ošetřit jedině ode mě, takže rána se pořádně čistí jen po dobu 3 dnů a další 4 dny je zanedbaná. Ale pokud se mu to tvoří od kosti/zubu, tak na tom stejně tolik nezáleží. Ano, mohla bych ho vzít na operaci, ale! Vyšla by poměrně draho, není jistota, že by se povedla a že by ji potkánek přežil a navíc je už starý, takže ho nechci zbytečně trápit. Nevím, jak dlouho ho můžu nechat ve stavu, kdy mu musím čistit ránu bez toho, aby se nějak trápil. Pokud máte nějaké ZKUŠENOSTI s léčením abscesu u potkanů nebo někoho znáte, určitě napište. :)
Ačkoliv život jednoho mého miláčka pomalu končí, chystám si na kolej pořídit další dva. Strašně se na ta nová potkaní miminka těším. :3 Akorát řeším, odkud si je pořídit. Předešlé dva potkany jsem měla ze zverimexu a byli v pohodě - nádory a abscesy nejsou přenosné nemoci. Ale bojím se, abych nějakého chudinku nechytla. Navíc nechci podporovat množírny. Tak se snažím najít nějakou chovatelskou stanici, ale u většiny je odběr možný v Praze, kterou mám z ruky. :/
Pomalu se mi už blíží zkouškové období. Na učení jsem ještě ani nehrábla a upřímně se mi vůbec nechce. Však já brzy zapláču. Ale zatím mi je hej. :D