Srpen 2016

CINEMA: Summer 2016

28. srpna 2016 v 13:51 | Sheilene |  Diary

Léto sice už končí, ale přeci jen si tento článek neodpustím. :) Také to bude ještě spíš takové ohlédnutí, protože některé letní filmy jsem už viděla, ale pořád je tu seznam těch, které bych ráda ve volném čase shlédla. A jak vidíte, ani červnové zkouškové období mě od vyčmuchání těchto filmů neodradilo. :D

Assassin's Creed - Last Review

25. srpna 2016 v 20:13 | Sheilene |  Recenze - Hry

Ačkoliv jsem v předešlém článku Assassin's Creed moc nevychválila (ba naopak), tak jsem hru dohrála rychleji, než jsem vůbec čekala. Samozřejmě se dál nesla v podobném duchu - najít, zabít, znova. Ani závěrečný fight mi nepřišel nijak velkolepý. Nejvíc se mi na něm líbilo to zatažené nebe a náš velký mistr mě vytáčel svou arogantností. A jak tedy hru hodnotím celkově?
Proti grafice nemám nic. Za a) nejsem žádný velký znalec a za b) jsem byla spokojená. Co se příběhu týče, tak v hraní mě nijak nepoháněl a nebyl by to žádný velký rozdíl, kdybych tam jenom tak pobíhala a zabíjela určené cíle. No jsem v prosinci zvědavá na filmové zpracování. Fanoušci hry se do kina nahrnou sami, ale obávám se, že odejdou zklamaní.
Hru jsem měla s českým dabingem, což pro mě byl docela nezvyk, ale nestěžuji si. Jediné, co mě zarazilo, je, že Desmond a Altair měli rozdílné hlasy. Ale proč? Když už vypadali v xichtě stejně, tak proč mít odlišné hlasy? Přiznávám se, že jsem si to uvědomila pořádně až po dohrání, ale jen mě to maličko zarazilo a žádný problém v tom jinak nevidím.
Potenciálním hráčům rozhodně hru nechci hanit. Klidně si ji zahrajte. Ze začátku budete jistě stejně nadšení jako já, ale postupem času se to stává trošku rutinou. Hodnocení bych nechala na lepším průměru. ;)
Přesto že mě hra tolik neoslovila, rozhodla jsem se zkusit pokračování a dát tak populárnímu Assassinovi druhou šanci. :)

CINEMA: Winter and Spring 2016

23. srpna 2016 v 19:26 | Sheilene |  Diary

Jsem ten typ člověka, který strašně rád chodí do kina a na každý měsíc má alespoň jeden vybraný film, na který by se rád došel podívat. No někdy je těch filmů víc, ale pravda je taková, že dojdu maximálně na ten jeden, když mě na 100% zaujme a na csfd.cz má obstojné hodnocení. A proto bych ráda dělala takové články, kde vypíchnu filmy, které mě zaujaly, abych si při nudných večer měla kde přečíst, na co jsem třeba před půlrokem chtěla jít a co bych si mohla konečně pustit online. :) Ale předtím, než se do takových článků pustím, shrnu uplynulý půlrok. :)

My Life In Flash 0.1

20. srpna 2016 v 8:47 | Sheilene |  Diary
Začínám být líná psát články a stejně spousta lidí je ještě línější si je přečíst. :D Tak to dneska vezmeme trochu hopem a přiblížím vám v rychlosti mé letní prázdniny.. Fotky důchodců z praxe vám sem dávat nebudu (ani je nemám), a tak začnu rovnou návštěvou ZOO. :D

Sport je droga #2

17. srpna 2016 v 17:49 | Sheilene |  Diary
Po všech těch letech sportování bylo najednou zvláštní, že nedělám nic. Mým novým koníčkem se staly hry na pc a hlavně sledování seriálů a filmů. Ale víte co.. když člověk nemá pohyb, začne se to dřív nebo později projevovat. A s tím jsem se já nedokázala smířit. Už během dob tréninků jsem si vyhledala na youtube nějaká ta videa na cvičení a zaujala mě zejména Jillian. Ta se s tím vážně nepárala a já po jejím cvičení byla úplně hotová. I to byl důvod, proč jsem začala omezovat tréninky taekwonda. Přišlo mi, že necelá hodinka s Jill mi dá více než dvouhodinový trénink. Pustila jsem se do výzvy 30 day shred, ale po výzvě jsem nějak ztratila chuť a dala si od cvičení pauzu. Samozřejmě mi to nedalo a zase mě přepadlo nutkání se sebou něco dělat a přišla snaha to s Jill zkusit znova. Ale byla jsem více znavená než nadšená. A tak jsem objevila Rebeccu Luise, se kterou mě cvičení začalo bavit více. Jistě vás nepřekvapí, že i ta mě po čase omrzela.

Skins #2

12. srpna 2016 v 13:50 | Sheilene |  Recenze - Filmy & Seriály
SPOILER ALERT!
Tony is alive! Oh yeah! Who's excited? Me! How unpredictable.. Yep, můj oblíbený hrdina "pusinku" s autobusem přežil, ale už není jako dřív. Jednoduše řečeno.. je mentálně postižený. Je to úplně jiný člověk a občas mi ta jeho sebejistota a vtípky chybí. Ale i když je teď pomalejší, pořád by stál za hřích :3 .. jak to říkali ty (ehm, 10-ti leté?) holčičky .. What the fuck?! Tenhle svět je vážně zkažený.. Anyway, postupem času se dává dohromady a rozhodne se získat zpátky Michelle, která si však slepením jejich vztahu není jistá, i když její srdce bije jen pro něj.
Na scénu přichází nová postava jménem Scetch. Jedná se o dívku posedlou Maxxiem, ale jako slečna nemá u něj šanci, protože je hold gay. Sice se snaží vypadat jako kluk, ale i tak to nepomůže. Navíc ty její metody, jak se k němu dostat.. Oh, girl.. jsi vážně mimo. Vůbec se nedivím, že ji rychle a stručně vyfakoval. A potom ještě jít vojet jeho kámoše Anwara? Really? Fuck the logic. A ještě "nenápadně" se snaží, aby Anwar vypadal podobně jako Maxxie, čímž si dojebe i tento vztah. Měla to zkusit s někým jiným a ne s jeho skvělým kámošem. Každopádně tuhle slečnu nemám ráda a jsem pomalu alergická i na její hlas.

August diary #1

10. srpna 2016 v 16:27 | Sheilene |  Diary

Přeji hezké odpoledne, konečně mám za sebou praxi a mohu se plně ponořit do krás letních prázdnin. Ačkoliv jsem byla ráda, že mám denní vstávání o 5. hodině, půlhodinové cesty pěšky do práce a obstarávání klientů za sebou, částečně mi bylo trošku líto, že je všechny opouštím a mnohé z nich už nikdy neuvidím. Přeci jen jsem s těma lidma strávila něco málo přes měsíc. don't read that, it's pointless Mnoho z nich se mi zarylo do paměti jako mentálně zaostalý pán, který žádal každou dívku, aby mu sedla na kolínko či ho pohladila.. nebo paní, která neustále bloudila po chodbách a celá nešťastná dokola opakovala, že neví, kam patří. Ani nezapomenu na babču, co každému pořád podstrkovala hořké čokolády z penny nebo kaštany. Nerada jsem se loučila i s paní, která už má konečně možnost se vídat se svým manželem a ačkoliv už někdy byla mírně mimo, byla fajn. :) V hlavě mi pořád zní slova jednoho dědy, která mi opakoval dokola po každým chození: "Jsem celej. Díky, sestři.. a nashle!". :D Také pamatuji pani, co neustále děkovala, protivnou paní, která se zajímala jen o jídlo a všechno hned zapomněla, jen co se otočila, babču, která si pořád přehazovala zuby v puse a její zpívající spolubydlící a další. isn't it? :) Z mých předchozích praxí si moc lidí nepamatuji, protože jsem tam byla jen 24 hodin (dohromady) a pak šla do jiného zařízení.
Co se týče prázdnin, tak se zatím poměrně nudím. Jeden den jsem byla s kámoškou ve městě, druhý s rodiči v zoo a jinak ve volném čase koukám na seriály (momentálně The Originals) a hraji Assassin's Creed, abych v něm našla to tajemné kouzlo, které všechny přesvědčuje, jak je hra báječná. Občas chytnu sice rage, když mi něco nejde, ale aspoň mě hra už tolik nenudí. :)
Na blog už nepíšu tak často, protože nemám nápady. Jediné, na co mám tak inspiraci, jsou různé recenze, ale nevím, zda by vás to bavilo. Píšu sice pro sebe, ale ráda bych, aby to mělo nějakou úroveň a vy jste si to rádi přečetli. Takže.. nějaká inspirace? :)

Assassin's Creed - Review after 4 chapters

6. srpna 2016 v 16:24 | Sheilene |  Recenze - Hry

Vím, že většinou se recenze dělá, když něco shlédneme/přečteme/dohrajeme do konce. Ale než já se k tomu dostanu, bude to trvat ještě dlouho. Tak zhodnotím zatím 4 dokončené části a pak (možná) dopíšu, co si myslím o zbytku.

"Píše se rok 2012. Desmond Miles pracuje jako barman a je náhle unesen a vězněn společností Abstergo. Ve svém DNA má genetické vzpomínky svého prapředka Altaïra Ibn-la', který patřil k sektě zabijáků Asasínů v roce 1191, v průběhu třetí křížové výpravy. Jeho genetické vzpomínky mu pomáhá přehrát stroj zvaný Animus s pomocí dvou vědců. Postupně se propracovává vzpomínkami svého předka, dokud se nedostane ke vzpomínce, po které vědci touží."

Po spuštění hry jsem byla nadšená a okamžitě jsem se do ní zažrala. Velmi mě bavila a konec konců, hrála jsem nějakou hru po dlouhé době a tohle bylo zase něco nového/jiného. První část jsem měla za chvilku dohranou, ale při druhé mě nadšení začalo opouštět. Třetí část už mě nudila a čtvrtou jsem dohrála už jen z nudy (ne, že bych se nějak zvlášť zabavila). A proč tomu tak vůbec je?

Oriflame

1. srpna 2016 v 16:38 | Sheilene |  Oriflame
Co je to Oriflame?
Oriflame je mezinárodní kosmetická firma, která je zastoupená ve více než 60 zemích světa. Pestrou nabídku přírodních výrobků si můžete prohlédnout v katalogu, jež je možný získat od kosmetického poradce nebo si ho můžete prohlédnout z pohodlí vašeho domova na internetových stránkách. Potom už jen stačí si vybrat, napsat na kousek papíru svou objednávku a tu předat kosmetickému poradci, který vám brzy vybrané zboží doručí.

Já a můj život s Oriflame
Já sama se řadím mezi kosmetické poradce již přes 5 let. Nikdy jsem nebyla ten typ akčního prodejce, co lidem vnucuje výrobky pod nos. Katalogy jsem vždy rozhodila mezi přátele, rodinu a známé. Sem tam si někdo něco objednal a já vesele využívala výhod, které mi Oriflame nabízí. Vyzkoušela jsem už spoustu výrobků a s většinou z nich jsem spokojená a splnily to, co jsem požadovala a očekávala. I mé okolí si oblíbilo vybrané produkty a pravidelně si je u mě objednávají.


A proč jsem se rozhodla založit tuto rubriku? Oriflame je součástí mého života už poměrně dlouhou dobu a já bych se ráda rozdělila o své zkušenosti s touto firmou a hlavně jejími výrobky. Pokud už nějakou dobu navštěvujete můj blog, víte, že se nebojím kde co zkritizovat a stavím svá hodnocení na upřímném názoru. Nebudu si vymýšlet kdejaké bláboly, abych na vše vrhla jen pozitivní světlo. Odhalím i stinné stránky. :)