Říjen 2016

"Oni to sní, protože jim stejně nic jiného nezbývá"

19. října 2016 v 19:27 | Sheilene |  Diary
Výsledek obrázku pro will smith food gif

Už jsme nějaký ten pátek ve škole a tak tento článek bude tématický. Sice ho mám rozepsaný pár měsíců, ale (bohužel) je stále aktuální. Takže si dneska pojďme popovídat o naší vysokoškolské menze, kterou navštěvuji druhým rokem a mám sto chutí tam už ani nevkročit. Rozhodla jsem se článek sepsat hlavně v bodech, abychom tu nebyli ještě zítra. Začala bych tedy s přístupem a podobně a dále se pak věnovala vybraným jídlům.
  • Na výběr je z 8 jídel, z čehož 2 jsou bezobjednávková a 2 minutky. Bohužel kvůli nabytému rozvrhu, člověk nikdy neví, jestli oběd stihne a tak se většinou musí spokojit s polovičním výběrem.
  • Stává se denní rutinou, že za 15-30 minut bezobjednávková jídla dojdou a zbývají tedy jen smažené minutky, což nechápu, když má menza otevřeno 3 hodiny.
  • Rychle dochází šťáva a nepamatuji si, že bych někdy někoho viděla ji doplňovat. Málokdo má k obědu chuť na čaj.
  • "Příjemná" kuchařka, která vám jídlo na talíř nakydá jako nějaké hovno a chybí jí slušné vychování, je taky super.
  • Navíc jídlo vydávají pouze 2 kuchařky, které se netají svými dlouhými ladnými pohyby a fronta vede pomalu až ven z budovy (představte si lenochody ze Zootropolis).
  • K tomu ještě učitelé, kteří mají na oběd chodit půl hodiny před náma, nás pravidelně předbíhají, protože jim to je úplně u prdele.
  • A pak vlastně člověk zjistí, že už nemá dále čas stát ve frontě a musí běžet na hodinu.

First Week In School

6. října 2016 v 19:31 | Sheilene |  Diary

Úvodem se omlouvám, že rapidně klesla má aktivita, ale bohužel kvůli škole nemám vůbec čas se zaobírat blogem. A v tomto článku se hned dozvíte proč. Momentálně nejsem moc kreativní, a když mě něco napadne, nestíhám to využít a vše opět upadne do zapomnění.
Po pár pohodových dnech na koleji, jsem první školní den vyrazila na praxi, která se táhla pomaleji než týden letní praxe. Místo 1 oddělení, kam nás přidělili, jsme oběhali 3. Nic nového nás nenaučili, ale aspoň dřív pustili "domů". Po obědě jsem okamžitě zasedla do lavice, která se stala mým útočiskem až do půl 8 večer. A stejně tomu tak bylo i následující den.
Ve středu brzy ráno mě čekala procházka na dobře známý tělocvik, kde nám madam hodila volejbalový míč (stejné jak v prváku) a kérovala nás. Znechucená už jen co přišla do dveří a příjemná jak tyč v řiti. Ano, na to jsem celé prázdniny s nadšením čekala. Následně jsem se zase odebrala na přednášky. Na jedné z nich mě velmi "pobavil" neurolog, který si jel bomby, jak kdybychom byli v 5. ročníku lékařské fakulty a tedy všechno umíme. Proč by nám to vlastně vykládal, když je to někde (!) napsané, že jo? Tvářil se, že ho to vyučování vyloženě baví, huhlal si to tam pro sebe, věty prokládal velice odborným výrazem "hmmm" (což na srozumitelnosti moc nepřidávalo) a z jeho heslovitých prezentací (nadpisy, obrázky) se toho také moc vyčíst nedalo. Na kolej jsem se doplácala zhruba v půl 6.


Dnes ráno byl pouze jeden seminář a v poledne badminton. Docela nás paní prohnala, ale nestěžuji si. Bylo to fajn. :) Navíc konečně volnější den. Zítřejší hodiny nám zrušili, takže si trochu pospím.
Ve shrnutí - z hodin jsem si toho moc (kromě zavařeného mozku) neodnesla. Buď zatím bereme loňské učivo, máme materiály nebo se nic nedozvíme, ať už je to brblajícím vyučujícím či zbytečným předmětem, který nám ve finále k ničemu nebude.

A jak to máte se školou vy? Pište ať už jste ze základky, střední či vejšky. :)